Založení služeb na webserver

Hostingové služby jsou v našich systémech vždy vázány na konkrétní doménu. Novou doménu a hosting pro ní si založíte na Váš virtuální nebo dedikovaný webserver ve Vašem účtu v klientské sekci:

1. Přihlaste se do klientské sekce.
2. V části Objednávky vyplňte objednávku pro registraci či převod domény a zvolte, že chcete doménu založit na Váš server.
3. Po zpracování objednávky (které ve většině případů proběhne okamžitě automaticky, informujeme o něm e-mailem) je doména založena do našich systémů (vždy jako parkovaná) a je nasměrována na Váš server.
4. Přejděte do části Domény a hosting do správy Vaší nově přidané domény.
5. V záložce Údaje o doméně použijte formulář pro založení domény do webserveru a volitelně i do poštovních služeb.
6. Po odeslání formuláře jsou založeny hostingové služby, které můžete ihned začít využívat.

Změny parametrů hostingu příslušné domény na Vašem serveru (tedy hodnoty pro upozornění na objem dat na webserveru a v databázích, založení v poštovním systému, kvóty pro poštu) můžete měnit v klientské sekci v části Servery - ve správě daného serveru v záložce Domény na serveru.

Tamtéž je také možné jednotlivé služby (tj. poštovní služby, webové služby nebo celou doménu) zrušit.

Doménu je potřeba na vyhrazený server nasměrovat a pak případně nastavit potřebné služby. Je-li doména pouze parkovaná, její přesun na Váš server proveďte v klientské sekci, ve správě dané domény v části Údaje o doméně. Poté si můžete založit hosting (viz. bod 4. výše zmíněného postupu), nebo třeba nastavit alias.

Pro přesun domény mezi webservery nabízíme tři varianty provedení:

• Kompletní bezvýpadkový přesun - zahrnuje kompletní přenesení dat i nastavení, umožňuje vyzkoušení funkčnosti webu před dokončením přesunu, a souběžný provoz ze dvou serverů po dobu aktualizace DNS. Je zdarma, proces ovládá uživatel z klientské sekce.
• Rychlý přesun - nové nastavení služeb, může znamenat krátký výpadek webové prezentace. Vhodný pro neprodukční weby, provedení je zdarma.
• Asistovaný přesun - stejný proces jako Kompletní bezvýpadkový přesun, navíc s asistencí zákaznické podpory. Pro situace, v nichž není možné kompletní přesun použít, nebo když uživatel potřebuje asistenci. Může být zpoplatněn podle ceníku.

Bližší informace a postupy u všech variant najdete na stránce Přesun domény mezi webservery.

Počet domén, které na serveru můžete hostovat, není explicitně omezen. Nicméně při provozu Vašich aplikací na webserveru je třeba zohledňovat výkonnostní možnosti serveru, které vychází z jeho systémových parametrů. U virtuálních managed serverů a SuperVMS jsou určeny vybranou variantou, u dedikovaných serverů hardwarovou konfigurací.

Kolik webových aplikací bude na serveru bez problémů fungovat, záleží kromě systémových parametrů také na provozní náročnosti a efektivitě fungování Vašich aplikací. Spouštění PHP na serverech zajišťuje mechanismus FastCGI. Pro každou (sub)doménu jsou spouštěny vlastní procesy, které obsluhují jednotlivé požadavky. FastCGI procesy spouští a ukončuje podle potřeby, počet možných současně běžících procesů pro jednu doménu a na celém serveru je dynamicky omezován podle jejich paměťové náročnosti, počtu domén na serveru a četnosti spouštění.

Zjednodušený příklad práce s operační pamětí

Příklad ilustruje dosažení limitu možností serveru v důsledku souběhu více PHP procesů v jeden okamžik.

• Mějme například virtuální server s 1 GB RAM. Pro PHP aplikace je vyhrazena polovina operační paměti serveru, zbytek využívá systém a ostatní programy na webserveru. V našem případě tedy bude pro PHP k dispozici cca 500 MB paměti.
• Pokud jeden PHP proces vyčerpá řekněme 50 MB paměti, pak má tento server dostatek paměti pro současný běh 10 takových PHP procesů (pokud by PHP proces vyčerpal 10 MB paměti, pak by bylo dost paměti pro 50 takových současných procesů, apod.).
• Pokud by přišel požadavek například na 12 různých domén na tomto serveru v jeden okamžik (tj. bude potřeba spustit celkem 12 PHP procesů současně a každý bude potřebovat zmiňovaných 50 MB RAM), pak volné paměti nebude dostatek.
• Tento stav systém řeší buď uvolňováním paměti využívané jinými programy, nebo "nadbytečné" procesy v danou chvíli vůbec neumožní spustit (webserver vrátí chybu 503). Výsledkem je tedy buď vrácení chybové stránky, nebo delší doba vykonávání jednotlivých úloh, či dokonce přetížení serveru.

Dalším faktorem ovlivňujícím možnosti serveru je velikost databází. Zde je opět potřeba, aby měl server dostatek operační paměti - pro uložení indexů a keší. Pokud není celý index uložen v operační paměti a nejčastěji prováděné dotazy nemají možnost být kešovány, databáze pak musí intenzivněji pracovat s disky, což opět vytváří dodatečnou zátěž a může vést ke zpomalení práce s ní.

Reálný provoz je samozřejmě mnohem složitější, zejména kvůli omezenému počtu procesorových jader (tj. střídání procesů na procesorech), různé paměťové náročnosti jednotlivých skriptů, různé časové a výpočetní náročnosti jejich zpracování, reálného souběhu návštěvnosti a dalších faktorech, které jsme v příkladu vypustili.

Z uvedených informací si můžete udělat představu, že nenáročných či lépe optimalizovaných aplikací můžete na serveru dané konfigurace provozovat řádově více než aplikací náročnějších.